RECENZE: Loutkové sci-fi Harold Halibut působí jako balzám na duši

Herní vývojáři se neustále honí za co nejrealističtěji vypadající grafikou, což se jim sice stále více daří, odvrácenou stranou tohoto trendu je ovšem skutečnost, že většina mainstreamové produkce dnes vypadá zaměnitelně.

Harold Halibut byl vytvořený pomocí ručně vyřezaných loutek, jeho výroba trvala 10 let.

Už jen z tohoto pohledu Harold Halibut zaujme, je totiž celý vytvořen pomocí ručně vyrobených dřevěných loutek a rozpohybován klasickou stop-motion animací. Tato metoda, kterou můžete znát například díky filmům Wallace & Gromit nebo Mrtvá nevěsta Tima Burtona, vypadá skvěle, ovšem je nesmírně časově náročná na výrobu. Harold budiž tím nejlepším důkazem, vznikal dlouhých dvanáct let. Dlouhé čekání ovšem stálo za to…

Loutkové zpracování může vzbudit dojem, že půjde převážně o odlehčenou hru pro mladší publikum, ale nenechte se mýlit. I když je zda nadsázka všudypřítomná, v jádru jde o vážné sci-fi pojednávající o střetu dvou civilizací. Děj se odehrává na vesmírné lodi Fedora, na které utekly největší mozky z válkou zdevastované Země hledat štěstí ke hvězdám. Jenže ho osadníci nenašli, při průzkumu nadějně působící mimozemské planety zůstali trčet pod vodní hladinou a pokud nevyužijí krátkého časového okna umožňujícího odpoutat se od mořského dna, hrozí, že i další generace obyvatel prožije svůj život v kovových koridorech svého korábu.

Sice jde o adventuru, ale žádné hádanky zde nejsou. Většinu času strávíte mluvením a přesunem z místa na místo.

Hlavní hrdina Harold se ovšem nezdá být tím spasitelem, na jehož příchod všichni čekají, pracuje jen jako pomocná síla ve vědecké laboratoři. I když je kvalifikovaný, šéfová z něj dělá poslíčka a „holku pro všechno“. Což mu ovšem nijak nevadí a na všechna příkoří reaguje s neskonalým flegmatismem, až by se dalo říct i apatií. Přesto se právě on stane důležitým hybatelem dění, když se mu podaří spřátelit s inteligentní rasou rybích „mimozemšťanů, kteří obývají okolní oceány.

Příběh nabízí spoustu podnětů k přemýšlení, graduje však velmi pomalu. Alespoň tak dostanete dostatek času pořádně se seznámit s ostatními členy posádky, z nichž každý sleduje nějaký svůj vlastní cíl. Skvěle napsané rozhovory, do nichž ovšem máte jen velmi omezenou možnost zasahovat, tvoří většinu náplně hry. S trochou nadsázky lze dokonce říct, že veškerou, kromě neustálého mluvení toho zde příliš dělat nelze a kdo se těšil na klasickou adventuru, bude nutně zklamán. Nejsou tu žádné hádanky a Harold dokonce nemá ani inventář, do kterého by si ukládal posbírané předměty.

Harold Halibut je v nabídce předplatného Game Pass a má i demoverzi, za vyzkoušení tedy určitě stojí.

Paluba lodi je rozdělena do několika oddělených pater, mezi nimiž se můžete přesouvat pomocí zdejšího systému potrubní pošty. Pokud víte, co máte dělat, je cesta na správné místo otázkou několika desítek sekund, problém ovšem nastává, když je zadání úkolu jen vágní. V tom případě totiž budete muset pobíhat skrze všechny již dříve navštívené lokace a hledat, co se kde změnilo. To bohužel není zábavné ani trochu, na druhou stranu tak alespoň narazíte na mnohé vedlejší úkoly.

Ovládání je velmi jednoduché a optimalizované na gamepady, kromě chůze a běhu je zde jen jedno aktivní tlačítko, kterým ovládáte prakticky vše. Vyprávění plyne velmi poklidným tempem a absence nějaké výzvy ze hry dělá příjemnou protiváhu k mainstreamovým hitům, které na hráče neustále valí nové podněty. Chybějící adrenalin lze doplnit maximálně v místní arkádové herně, která obsahuje několik variací na akční hity z dob minulých.

45 fotografií

Pokud budete chtít vyzobat všechny trofeje a splnit nepovinné mise, připravte si nějakých dvacet hodin, což je tak přesně akorát, aby hra dokázala dovyprávět svůj zajímavý příběh a nezačala nudit svou minimalistickou náplní. Po celou dobu se přitom budete kochat unikátním výtvarným zpracováním, které se jednoduše neokouká.

Pokud však nemáte rádi vizuální novely či interaktivní filmy, raději se Halibutovi vyhněte. Po většinu času totiž dělá z hráče spíše jen pasivního diváka.